4. 1. 2024

Podivné rituály ze světa

Rituály doprovázejí naše životy od zrození až po odchod na věčnost, i když už často vypadají jinak než v minulosti. Jsou ale místa, kde se dodnes staré rituály udržují – a často jsou z našeho pohledu vyloženě bizarní. Posuďte sami.

Svatba se stromem

Možná si vzpomenete na scénu z filmu Jedna ruka netleská, v níž Jan Macháček objímá vzrostlý smrk se slovy „Strome, kamaráde.“ Objímání stromů má u nás ostatně silnou tradici, zejména na Vysočině. Ale v Indii můžete zajít ještě dál – můžete se stromem uzavřít manželství. Za vše může tradiční hinduistická astrologie či přesněji planeta Mars. Pokud se ve chvíli vašeho příchodu na svět nachází v neblahé konstelaci, narodíte se jako tzv. „mangalika“. A to je zlé. Indové věří, že sňatek s mangalikou přinese jeho či její choti neštěstí a brzkou smrt. Takže pokud se jako mangalika chcete oženit či vdát, je to téměř neřešitelný problém.

Naštěstí jen „téměř“. Prokletí mangaliky se totiž vztahuje jen na první manželství, ve druhém už neplatí. Jenže kdo by se k prvnímu sňatku obětoval? Jen ti, kdo se nemohou bránit – rostliny, zvířata, věci. A tak vystrojí mangalikovi či mangalice svatbu třeba se stromem. Ačkoli to zní absurdně, mangalikové jsou za takovou svatbu rádi – umožňuje jim uzavřít druhé manželství se svým vyvoleným či vyvolenou. 

🏃‍♂️ Ďáblův skok

Za podivnými rituály nemusíme cestovat do exotických zemí, stačí navštívit třeba Španělsko. V městečku Castrillo de Murcia mají osobitý zvyk vítání dětí na svět. Vždy jednou za rok, v neděli po svátku Božího těla, se tu koná rituál „El Salto del Colacho“, „Ďáblův skok“. Při něm shromáždí všechny děti narozené v uplynulých dvanácti měsících, a pokládají je na hlavní ulici města, vedoucí ke kostelu. Pak přicházejí ďáblové: muži oblečení v rudožlutém kostýmu, v rukou s biči a velkými kastanětami. Na signál, který dají bubeníci  „atabaleros“, začíná samotný rituál. „Ďáblové“ s rozběhem řeskakují děti jedno po druhém. Tak prý z dětí snímají prvotní hřích a berou jej na sebe. Není divu, že se tahle tradice římskokatolické církvi příliš nelíbí a na oficiální rovině ji zakázala s poukazem na to, že prvotní hřích z dětí snímá už křest. Na místní úrovni se ale kněží obřadu účastní a malým dětem při něm žehnají. 

Tanec s kostmi

Hrobům a hřbitovům se říká „místo věčného odpočinku“. Pro zesnulé na Madagaskaru to ale neplatí. Každých pět či sedm let tady totiž nebožtíky, či spíše to, co z nich zbylo, vynášejí na světlo. Tento rituál se jmenuje famadihana – „obracení kostí“ a provozují jej místní Malgašové. Při obřadu vyzvedávají pozůstalí ostatky, většinou už jen kosti, svých předků, pečlivě je očistí a zabalí do čistého plátna. Na ně napíšou znovu jméno zemřelého, aby se na něj nikdy nezapomnělo. Pak následuje nejdůležitější část rituálu: za zvuků živé hudby zvednou zabalené ostatky nad hlavu a tančí s nimi sedmkrát kolem hrobu. Teprve potom je vrátí zpátky na místo. 

Navzdory poněkud morbidnímu charakteru je famadihana veselou slavností, na kterou se lidé vyšňoří, hraje hudba, tančí se, je tu hojnost jídla a pití. Celá slavnost je příležitostí, kdy se mohou sejít celé rodiny, často vzdálení příbuzní, aby uctili společné předky. Malgašové věří, že když se o mrtvé budou dobře starat, najdou na onom světě klid a budou svým potomkům pomáhat. 

Text: Jakub Jukl
Foto: Shutterstock.com
Přečtěte si celý článek v zimním vydání
časopisu Leo Express

Sdílejte článek:

  • 0 x

  • Zkopírovat URL

Přihlásit se do věrnostního programu Smile Club

nebo
Zapomenuté heslo

Ještě nemáte účet?

Přihlášením souhlasím s podmínkami věrnostního programu, se zpracováním osobních údajů a prohlašuji, že jsem dosáhl věku 16 let. Storno jízdenek je možné pouze do leo kreditů.