6. 10. 2023
(Příliš) chytrá kamarádka
Umělá inteligence se zkratkou AI (Artificial Intelligence) je tu s námi už více než sto let. V podstatě od momentu, kdy se lidé začali hlouběji zajímat o to, jak funguje lidský mozek a o možnosti, jak tyto funkce strojově napodobit. Přesně to je také její definice. Jedná se o schopnost strojů imitovat lidské uvažování, učení se, plánování a řešení problémů.
Válečné počátky
První poznatky v oblasti umělé inteligence učinil Alan Turing. Tento britský matematik s pohnutým osudem sehrál klíčovou roli během druhé světové války, kdy prolomil kód Enigma. Právě díky tomu měli po většinu války Angličané k dispozici cenné informace o krocích protistrany, a mohli tak pečlivě sestavit taktiku k úspěšnému ukončení bojů. Alan Turing už v roce 1936 popsal principy fungování univerzálního stroje, který měl být schopen vyřešit jakoukoliv úlohu. Tím vlastně položil základy umělé inteligence. Podle tohoto matematika je dnes pojmenován takzvaný Turingův test, pokus, který má určit, zda komunikujeme s člověkem nebo s počítačem.
Oficiálně se pojem umělá inteligence objevil až roku 1956, kdy se konal malý letní workshop matematiků, na jehož základě byla AI stanovena jako samostatný vědní obor. Ekonom Herbert Simon tehdy prohlásil, že nejpozději do deseti let porazí počítač člověka v šachu. Termínem se ovšem moc netrefil. Počítač Deep Blue porazil šachového velmistra Garryho Kasparova až roku 1997.
📊 Vzestupy a pády
Do té doby si umělá inteligence musela projít hned několika vzestupy a pády. Během počátečního nadšení například vznikl počítačový program ELIZA. Jednalo se o terapeuta sestrojeného na americké univerzitě MIT. Na základě sady pravidel uložených v jeho paměti napodoboval lidskou konverzaci. Jeho výkon překvapil i samotného autora a většina uživatelů si skutečně myslela, že komunikuje s živým člověkem. V roce 1974 nastala tzv. první zima umělé inteligence. Počáteční optimismus vyprchal, protože technologie se nevyvíjela tak rychle, jak si lidé představovali a další vývoj byl příliš nákladný. Na další významnější pokrok si tak AI počkala dlouhých 15 let. Roku 1989 bylo sestaveno první samostatně řízené auto jménem Alvinn.
Pro a proti
S příchodem umělé inteligence sice může celá řada pracovních pozic zaniknout, podle odborníků však mohou nové naopak vzniknout. Z výzkumu Evropské komise vyplývá, že do roku 2025 by mohlo po celém světě vzniknout celkem 60 milionů nových pracovních míst souvisejících s AI.
Každodenní pomocník
Dnes využíváme umělou inteligenci i tam, kde ji téměř nevnímáme. Získává informace o našem jednání, zájmech i preferencích a data pak vyhodnocuje, aby nám nabídla přesně to, co chceme. Takto fungují například online reklamní bannery. Do oblasti AI však spadají i pomocníci, se kterými se dennodenně setkáváme. Robotický vysavač nám uklidí přesně v čase, který mu nařídíme, sekačka zastřihne trávník tam, kde potřebujeme, a automatické dávkovače nakrmí naši kočku.
Text: Lucie Bezoušková
Foto: Shutterstock.com
Celý článek najdete v zimním vydání magazínu Leo Express
Sdílejte článek:
0 x
Zkopírovat URL
Přihlásit se do věrnostního programu Smile Club
Ještě nemáte účet?
Přihlášením souhlasím s podmínkami věrnostního programu, se zpracováním osobních údajů a prohlašuji, že jsem dosáhl věku 16 let. Storno jízdenek je možné pouze do leo kreditů.