3. 10. 2019

Vlaky jsou můj osud

S Hanou Pechačovou, která v Leo Express pracuje jako metodik provozu, jsem měl sraz hned po jejím návratu z letní dovolené. Možná i proto byla plná energie, pozitivně naladěná a (ona mi to promine) správně upovídaná. „Já jsem byla ráno tak happy, že konečně zase vidím naše vlaky,“ reaguje Hana na otázku, zda se už stihla po odpočinku v Řecku aklimatizovat. Myslím, že i tato odpověď potvrzuje fakt, že k železnici tato dáma prostě patří.

Byla jedna z prvních lidí, kteří byli u rozjezdu Leo Express. Hned na začátku ledna roku 2012 byla na pohovoru a od března se stala řádným zaměstnancem. Dnes je ve firmě služebně nejstarší. Protože měla zkušenosti z Drážní inspekce, byla ji tehdy nabídnuta funkce interního auditora. 

Někde tu mám velkou fotku, na které jsme všichni začínající zaměstnanci. Bylo nás maximálně 30. Dnes je nás mnohem, mnohem víc.

Hana Pechačová

Museli jsme všechno postavit od úplného začátku. Bylo mi řečeno, že budu pracovat na předpisech, manuálech a přípravě provozu. Nakonec jsem se podílela na veškeré přípravě pro schvalování vozidel, pomáhala jsem při celém zkušebním provozu, chystala jsem materiály pro školení i manuál pro výcvik stevardů a strojvedoucích. Všechny materiály k jednotce byly v němčině a my jsme to tehdy za pomocí švýcarských kolegů překládali do češtiny.

Změna role

Hanina práce je velmi pestrá. Na otázku, jak vypadá její typický pracovní den, nedokáže odpovědět. „Jsem metodik provozu, a to znamená širokou škálu věcí po provozní stránce. Zhruba před rokem jsem se s vedením firmy dohodla, že už nechci pracovat v denní operativě. Důvodem byla změna v osobním životě. Momentálně tak pracuji na dlouhodobých cílech firmy v provozní oblasti. Nejsem typ, který dokáže sedět od devíti do pěti v kanceláři. Mám ráda změny, a navíc jsem přehodnotila priority. Mám sklony k workoholismu, ale zjistila jsem, že nejde jen pracovat. Mám přítele v Itálii, který, vzhledem k pracovní vytíženosti, nemůže jezdit za mnou do ČR. Takže jezdím já za ním. Za ta léta vím, kolik mi mé pracovní úkoly zaberou času. Firma mi v tomto věří. Já splním termíny a oni mi zase dovolí pracovat mimo republiku,“ váží si vzájemné důvěry. 

Sama říká, že právě cestování je její hlavní koníček. „Oblíbila jsem si řecké ostrovy Korfu a Thassos. Miluju i Itálii. Ostatně i proto se učím tyto dva jazyky. Kdybych se ze soukromých důvodů stěhovala do tepla, moc ráda bych u firmy zůstala třeba na zkrácený úvazek a byla u jejího dalšího rozvoje. Dokážu si představit, že bych fungovala jako konzultant nebo bych dojížděla za účelem školení našich zaměstnanců. Vlaky mám prostě v krvi už od mala. Vystudovala jsem snad všechny dopravní školy u nás a práci v jiném oboru si nedokážu představit.“

text: Martin Minha

celý článek naleznete v podzimním vydání magazínu Leo Express

Sdílejte článek:

  • 0 x

  • Zkopírovat URL