29. 9. 2025
Adventní tradice ze světa
Zatímco v Česku zapalujeme svíčky na adventním věnci, pečeme perníčky a netrpělivě odpočítáváme dny do Štědrého dne, v jiných zemích mají zcela odlišné předvánoční zvyky. Pojďme se podívat na evropské adventní tradice, které i přes svoji jinakost spojují.
Adventní kalendář z Německa
Co možná nevíte, byť je to s ohledem na historické souvislosti nabíledni, je to, že mnoho u nás oblíbených vánočních tradic má svůj původ v sousedním Německu. Jednou z nich je adventní kalendář, který vznikl už v 19. století. Původně šlo o náboženský zvyk, kdy si děti každý den připomínaly verš z Bible nebo si lepily obrázky. Teprve později se z kalendáře stala sladká záležitost, jak ji známe dnes. Dalším silným symbolem je adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Ten vymyslel evangelický pastor Johann Hinrich Wichern, který chtěl dětem zpříjemnit čekání na vánoční svátky.
Démoni v ulicích
V sousedním Rakousku se advent neobejde bez postavy Krampuse. Tento rohatý, chlupatý tvor s řetězy a strašidelnou maskou se objevuje večer 5. prosince, kdy doprovází svatého Mikuláše. Zatímco Mikuláš obdarovává hodné děti, Krampus podobně jako tuzemští čerti trestá ty zlobivé.
Po celé zemi se konají tzv. Krampuslaufy – průvody mužů v děsivých kostýmech, kteří straší přihlížející a chrastí řetězy. Pro místní jde o oblíbenou tradici s kořeny v pohanských rituálech. Tato tradice je živá i v některých částech Německa a v posledních letech se s „krampusáckými“ průvody můžete setkat i v některých našich městech.
🧝 Třináct skřítků a brambora
Na Islandu se advent nese ve znamení třinácti vánočních skřítků – takzvaných „Jólasveinar“. Každý večer od 12. do 24. prosince přichází jeden z nich a zanechává dětem v botě dárek. Hodné děti najdou pamlsky, zlobivé bramboru. Každý skřítek má své jméno a specifickou povahu – jeden třeba ujídá skyr, další krade klobásy, jiný bouchá dveřmi… Být na Islandu dítětem by si ale mnohý z nás rozmyslel. Součástí tamních adventních tradic je i strašení Grýlou. Tato obryně, mimochodem matka oněch třinácti skřítků, podle pověsti o Vánocích odnáší zlobivé děti, aby je uvařila v kotli. Úsměv většině dětí nevykouzlí ani představa obrovské vánoční kočky „Jólakötturinn“, která sežere každého, kdo nedostal nový kus oblečení. Na druhou stranu – v které jiné zemi zaslechnete u vánočního stromku radostné volání „Hurá, měkouš!“?
Caganer, losování i kohoutí mše
Ve Španělsku advent vrcholí dvěma událostmi. První je slavné losování vánoční loterie „El Gordo“ 22. prosince – sledují ho miliony lidí, protože výhry jsou rekordní. Druhou zvláštností je postavička „El Caganer“, kterou Katalánci dávají do betlémů. Jedná se o mužíka, který si zrovna ulevuje – symbol plodnosti, lidskosti a úrody. Na Štědrý večer pak mnozí Španělé míří na půlnoční „Misa del Gallo“ – Kohoutí mši.
TEXT: Bibiana Munková
FOTO: Shutterstock.com
Ilustrace: AI
Celý článek najdete v podzimním vydání magazínu Leo Express
Sdílejte článek:
0 x
Zkopírovat URL
Přihlásit se do věrnostního programu Smile Club
Ještě nemáte účet?
Přihlášením souhlasím s podmínkami věrnostního programu, se zpracováním osobních údajů a prohlašuji, že jsem dosáhl věku 16 let. Storno jízdenek je možné pouze do leo kreditů.