Moji Pražané mi rozumění

Ano, přesně tak vyjádřil Mozart svůj vřelý vztah k našemu hlavnímu městu a jeho obyvatelům, kteří na rozdíl od Vídeňáků nadšeně přivítali jeho operu Figarova svatba. A tak se pražskému publiku odvděčil zcela novou operou – a ne ledajakou. Dokonce „operou všech oper“, jak bývá jeho Don Giovanni nazýván. Světová premiéra tohoto opusu se konala 29. října 1787 v Nosticově (dnešním Stavovském) divadle. Za dirigentský pultík se tehdy postavil sám skladatel. A Stavovské divadlo, které se od dob Mozartových prakticky nezměnilo, můžete navštívit i dnes. Leží jen slabou čtvrthodinku pohodlné chůze od hlavního nádraží.

Zato na druhé místo spjaté v Praze s Mozartovým pobytem musíte vážit delší cestu – je to pražská usedlost Bertramka na Smíchově, kde skladatel žil u manželů Duškových. Dlouhá léta zde fungoval památník W. A. Mozarta, dnes je usedlost pro veřejnost otevřena pouze v době konání kulturních akcí.

Jízdenky do Prahy >

Za Dvořákem do podzámčí

Ale pokud byste chtěli navštívit rodná místa našich hudebních skladatelů, budete se muset vypravit mimo hlavní město. Za Antonínem Dvořákem to bude jen kousek od Prahy. Stačí vystoupit v Kralupech nad Vltavou. Krátká procházka podél řeky vás dovede do Nelahozevsi. Na návsi najdete skromný domek, v němž spatřil světlo světa pozdější světoznámý komponista. Jeho tatínek zde byl hostinským, mimo to se ale náruživě věnoval hudbě. Malý Antonín zdědil nadání po něm a v otcově kapele pak od dětství hrával i na nelahozeveském zámku a dalších panských sídlech v okolí.

Rodný dům Antonína Dvořáka je dnes přístupný veřejnosti. Jeho prohlídku můžete spojit i s návštěvou nádherného renesančního zámku, obojí je v majetku rodiny Lobkowiczů. Stejně jako v době Dvořákova narození…

Kdo naučil lišku zpívat

Pojedete-li linkou Leo Express do Ostravy, možná se vám ze Studénky podaří zahlédnout největší hradní zříceninu na Moravě – Hukvaldy. Právě v jejím stínu se roku 1854 narodil další český hudební génius Leoš Janáček. Nebo spíše moravský, protože s Moravou byl spjat nejen svým původem, ale i celoživotní tvorbou.

Jeho snad nejslavnější operou jsou Příhody lišky Bystroušky, inspirované knížkou Rudolfa Těsnohlídka. Zajímavostí je, že Janáček (nejen) k této opeře napsal i libreto, což u skladatelů není obvyklé. Od těch dob je právě okolí Hukvald nerozlučně spojeno s touto zvířecí postavičkou, která se dokonce dostala do znaku obce. V lese na úpatí hradního kopce najdete dokonce její sochu, oblíbený cíl dětí i dospělých. Kdo lišce sáhne na čumáček či ohon, bude prý mít štěstí.

V Hukvaldech si můžete prohlédnout také Památník Leoše Janáčka – ne sice v rodném stavení, ale v domě, který sám skladatel koupil a odkázal obci. Každý rok se zde také koná několik představení Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Některé koncerty festivalu se konají přímo na hradě Hukvaldy či v přírodním amfiteátru pod kopcem.