13. 11. 2018

V Mnichově umějí žít

Rakouský spisovatel Hermann Bahr kdysi řekl: „Pro člověka z Bavorska život představuje den co den se opakující svátek.“ Nutno uznat, že pro obyvatele Mnichova to platí dvojnásob. Stačí se jen letmo rozhlédnout a zjistíte, že pivní zahrádky patří k místnímu folkloru, vozy BMW jsou v ulicích takřka všudypřítomné a moderní architektura kontrastuje s romantickými zákoutími a zelení. Mnichov je zkrátka pulzující světové velkoměsto se zelenými plícemi.

Bavoři si umějí život vychutnat, a to i díky zlatavému moku, kterým jsou proslulí. Aby ne, když se s celkovým počtem 620 pivovarů pyšní největší hustotou pivovarů na světě. Ve všech z nich navíc platí Reinheitsgebot neboli Příkaz o čistotě piva. Tento zákon z roku 1516 je vlastně nejstarším platným zákonem o kvalitě potravin na světě. Říká, že pivo se smí vařit pouze z chmelu, vody, sladu a kvasinek. Stejně tak jako tomu bylo před 500 lety.

Pivo teče proudem

Přímo v Mnichově sídlí šest velkých pivovarů – Augustiner, Hacker-Pschorr, Hofbräu, Löwenbräu, Paulaner a Spaten-Franziskaner. Co dva roky se zde v červnu koná Brauertag, slavnostní průvod z tržiště Viktualienmarkt na náměstí Odeonsplatz, během něhož starosta pasuje nové sládky. Ti se právě zavázali k tomu, že budou dodržovat zmíněný příkaz. Během oslav samozřejmě teče pivo proudem a co víc, je zdarma od všech mnichovských pivovarů. Další Brauertag je naplánovaný na 29. června 2019.

Dalším důkazem dlouhé pivní historie země jsou pivní zahrádky. Zejména v létě se bez nadsázky stávají obývacím pokojem Mnichovanů. Na výběr bývají tři druhy piva – světlé, tmavé a pšeničné, takzvané Weissbier. Zajímavostí je, že si každý návštěvník smí na zahrádce sníst svou svačinu, stačí, když si koupí pití. Pokud však dostanete chuť na něco tradičního, ochutnejte pečené kuře, vepřové koleno nebo bavorskou bílou klobásu. Ta se vyrábí z telecího a vepřového masa, kořeněné cibule a čerstvé petrželky. Ale pozor, jí se bez střívka a místní si ji vychutnávají rukama. Obsah střívka totiž šikovně vysají (bavorsky zuzeln). Za „rovník bílé klobásy“ je pak vtipně označována severní hranice Bavorska. Ke klobásám se podávají louhované preclíky, které omylem „vymyslel“ pekař Anton Nepomuk Pfannenbrenner. Preclíky obvykle potíral cukrovou vodou, 11. února 1839 ale omylem sáhl po sodném louhu na čištění plechů a louhovaný preclík byl na světě.

Chodník slávy

Spoustu zábavy zažijete také v Olympiaparku, který byl dokončen roku 1972 u příležitosti konání 20. letních olympijských her. Nadčasová lehká konstrukce a design v podobě postavených stanů je aktuální i dnes. Hlavní myšlenkou revoluční architektury olympijského stadionu bylo odlišit se od dosavadního stylu staveb a stát se symbolem nového Německa. Podařilo se! Stadion se stal jednou z dominant Mnichova a na rozdíl od většiny olympijských svatostánků se stále využívá k pořádání koncertů, festivalů a sportovních akcí. Před postavením Allianz Areny poskytoval zázemí i domácímu fotbalovému klubu FC Bayern Mnichov.

Olympijský park je obklopen bujnou vegetací s jezírkem a pěšími stezkami. Také se chlubí vlastním„chodníkem slávy“ s otisky rukou nejznámějších sportovců světa nebo 291 metrů vysokou vyhlídkovou a televizní věží Olympiaturm, která nabízí další úchvatný pohled nejen na celý areál, ale i na celé město. Pokud jste nesehnali lístky na koncert oblíbeného interpreta, nezoufejte a vyšlápněte si na olympijský vršek – zážitek zaručen.



text: © Lucie Kalousová

celý článek naleznete v lednovém vydání magazínu Leo Express

Sdílejte článek:

  • 0 x

  • Zkopírovat URL